HOMEOPATIE
O homeopatii toho již bylo napsáno mnoho, avšak co z toho je skutečně pravda? Úvahy na toto téma se značně liší a mnohdy to má za následek dezinformaci veřejnosti a mylné představy o této metodě, která je podle průzkumů WHO (světové zdravotnické organizace) druhou nejrozšířenější léčebnou metodou na světě.
Homeopatie prokázala svou účinnost při léčbě většiny chronických a civilizačních onemocnění, u nichž klasická medicína nabízí pouze potlačující či doplňkovou léčbu. Patří sem atopické ekzémy, alergie, poruchy chování u dětí a poruchy pozornosti, psychické a emocionální problémy, ale i vážnější patologie, jako jsou neurologická onemocnění nebo rakovina.
Základním zákonem, na kterém je celá homeopatie postavena zní: similia similibus curantur, což znamená: podobné se léčí podobným.
V praxi to znamená, že homeopat hledá látku, která je schopna u zdravého člověka vyvolat podobné obtíže, jakými trpí pacient. Homeopatie vychází ze starověké moudrosti, která zní: neexistují nemoci, ale nemocní lidé. Proto i zakladatel homeopatie Dr. Samuel Hahnemann často říkával: Neléčím nemoci, léčím člověka.
Homeopatie zaujímá pověst nejúspěšnějšího holistického (celostního) léčebného systému na světě, a to hlavně v případech, kde klasická medicína není efektivní. Homeopatie bere v úvahu individuální „psychosomatický vzorec“ spíše než by se zaměřovala jen na důsledky nemoci. Z tohoto důvodu homeopaté nezkoumají jen lokální patologické procesy v těle, ale považují za velmi důležité také pochopení pacientovi osobnosti a jeho emocionálního a psychického stavu v kontextu jeho životního příběhu. Jen tak může být nalezen přesný lék, který dokáže stimulovat vlastní obranné síly a nastartovat hluboký léčebný proces.
Homeopatie dokáže kompletně vyléčit takové nemoci, jako jsou alergie, astma, migrény, neurologické poruchy včetně mnoha druhů epilepsie, psychické problémy, jako deprese či emoční nevyrovnanost, ale i premenstruační syndrom, potíže spojené s přechodem, poruchy soustředění a poruchy chování u dětí, následky očkování či následky psychických traumat, atd.
V posledních dvaceti letech byly hlavně zásluhou indických homeopatů vyvinuty speciální léčebné postupy, které jsou velmi efektivní při léčbě vážných degenerativních nemocí, např. rakoviny. Úspěšnost těchto homeopatických metod byla dokonce statisticky podchycena na 5000 pacientech s rakovinou a publikována Dr. A U Ramakrishnanem v knize: Homeopatický přístup k léčbě rakoviny.
Jak probíhá homeopatické vyšetření?
Homeopatické vyšetření je základním nástrojem pro stanovení léku. S jeho pomocí homeopat zjišťuje celkový obraz nemoci pacienta. Tím nejsou míněny pouze fyzické potíže, ale také možná etiologie (příčina) onemocnění, psychické aspekty, emocionální stav, reakce na meteorologické změny, atd. Cílem je najít lék pro duši i tělo přímo na míru pacienta. Cílem takového přístupu je nejen odstranění fyzických potíží, ale i harmonizace psychiky pacienta. Homeopatie chápe zdraví jako stav tělesné a duševní pohody, a proto je na celostní přístup kladen velký důraz.
Jaké jsou nejčastější reakce po léku?
Níže uvádím nejčastější výroky pacientů po podání správného léku:
• Mám více energie
• Začínám své problémy chápat v širším smyslu
• Cítím se vyrovnanější
• Jsem tvořivější
• Umím se lépe vyrovnávat se životem
• Nedělám si se vším hlavu
Proč homeopatie ?
Je to léčba neobyčejně účinná
Tato metoda léčby je dnes nejrozšířenějším oborem tzv. alternativní medicíny v západní Evropě a v mnoha dalších zemích po celém světě. Většina lékáren v Německu, Rakousku či Anglii prodává homeopatické léky, existují vysoké školy, ať už určené k doškolování lékařů nebo k výchově specializovaných homeopatických léčitelů.
Vycházejí odborné časopisy a stovky titulů knížek určených jak pro odborníky, tak i pro širokou veřejnost. Homeopaticky se léčí desítky miliónů pacientů. A stále jich přibývá.
Právě v současnosti homeopatie prožívá svůj největší rozmach, přestože se zrodila už na začátku minulého století. Jen naši malou zem donedávna jaksi míjela. Ale časy se mění a homeopatie je právě jednou z prvních oblastí, v níž vstupujeme do Evropy. Stovky našich lékařů absolvují odborná školení, vycházejí první knížky a objevují se i první pacienti. Řada předních západních výrobců homeopatických léků soutěží o umístění na našem trhu a léky se začínají vyskytovat na pultech lékáren.
Co způsobilo tento živý zájem? Co nám vlastně homeopatie nabízí? Jaké jsou její výhody?
Tak především: je to léčba neobyčejně účinná. Tím, že dokáže povzbudit vlastní obranné síly organizmu, se dokáže vypořádat s jakoukoliv akutní nemocí, od nachlazení a chřipky přes angíny a zápaly plic až po zánět mozkových blan... A svede to velmi rychle: u chřipky za den, při zápalu plic za několik dní... A pak je tu celá široká škála chronických, neboli nevyléčitelných nemocí, u nichž klasická medicína nanejvýš tlumí jejich průběh. I na ně si homeopatie troufá a velmi často dosahuje úplného a trvalého vyléčení. Mezi ně patří například ekzémy, alergie, ženské potíže, kosmetické problémy všeho druhu, psychická nerovnováha, nespavost, artrózy, chronické záněty vnitřních orgánů...
I velmi vážně a dlouhodobě nemocní pacienti mají s homeopatií reálnou naději výrazně zlepšit svůj stav nebo se zcela uzdravit.
Homeopatie používá jako výchozího materiálu k výrobě léčiv výhradně přírodních látek, nejčastěji rostlinného, minerálního nebo živočišného původu. Homeopatické léky jsou upravovány takovým způsobem, že nemohou mít žádné vedlejší negativní účinky na organizmus. Spotřeba homeopatických léků je výrazně nižší než u klasických léčiv. Často stačí k tomu, aby byl pacient vyléčen, jediná sladká pilulka. Jedná se o vůbec nejlacinější způsob léčby.
Homeopatii je možno použít v každém věku, hodí se jak pro kojence, tak i pro pacienty, kteří jsou již v důchodu. Homeopatické léky jsou velmi vhodné v těhotenství. Za zmínku stojí i fakt, že je účinná také při léčbě zvířat a existuje celý obor veterinární homeopatie.
Homeopatie není ovšem ve svých špičkových výkonech věda jednoduchá. Lékaři i léčitelé používají k diagnostice velké množství knih, z nichž některé, jako Kentova Materia medica mají přes tisíc stran. Významným pomocníkem se staly počítače, které urychlují a upřesňují správný výběr léku. V současnosti je známo a bylo odzkoušeno asi 3000 léků. A vždy jen jeden z nich je ten pravý. Vybrat ho, to je práce často zdlouhavá a náročná, vyžadující hluboké znalosti. Homeopaté totiž obvykle nevybírají lék podle jména nemoci, ale podle souhrnu všech vlastností pacienta. To platí zejména tehdy, jestliže má být vyléčena vážná, dlouhotrvající a komplikovaná choroba. Trochu jiná situace nastává, když jde jen o jednodušší zdravotní problémy, akutní i chronické. Tehdy přichází v úvahu mnohem menší množství léků, prakticky několik desítek. Existují dokonce i některé léky s t. zv. osvědčenými indikacemi, tedy takové, které jsou v naprosté většině případů účinné při léčbě určité konkrétní potíže. A tak si lidé v západních zemích kupují pilulky zvané Cofea, když je trápí nespavost, Plantago při bolesti zubu, Gelsemium, když potřebují odstranit svazující pocit strachu před zkouškou, Arnicu, která léčí hnisající rány a navíc pomůže odstranit ztuhlost svalů při únavě... atp.
Domácí homeopatická samoléčba ovšem vyžaduje, aby člověk vlastnil dobrou příručku určenou k tomuto účelu, kterou napsal zkušený lékař, vždy upozorňující na to, kdy je již nutné navštívit zkušeného homeopata nebo klasického lékaře. Nicméně na základě takovýchto knížek k nejširšímu použití lze bezpečně zvládnout širokou škálu potíží, od kosmetických vad přes lehčí infekční nemoci, ženské chroby, nemoci dětí, až po některé problémy psychické.
Homeopatické léky jsou ve všech lékárnách našich vyspělejších sousedů k dostání v celém sortimentu a volně bez receptu. A jsou levné ve srovnání s léčivy klasické medicíny. Ještě v tomto roce nepochybně dosáhneme toho, že budou volně a v celém sortimentu k dostání i u nás. Homeopatie pro nás přestane být teorií a stane se praxí.
Jestliže se může homeopaticky léčit anglická královna i s rodinou, proč bych to nemohl být také právě já?
Lidské tělo číní denně v každé hodině, v každé sekundě zázraky. K tomu, aby přežilo se musí neustále bránit před svým napadením bakteriemi, viry, jedy, alergeny, stresem z okolí, duševním stresem a nespočtem viditelných a neviditelných vlivů na lidský organizmus. Tělo si vyvinulo jemné mechanizmy na reakci proti těmto útokům.
Vyvolá horečku a zápal ke zničení zárodků nepřítele a k izolaci cizích těles. Náš nos začne produkovat hleny, aby pomohl organizmu se zbavit odumřelých virů a buněk bílých krvinek. Naše tělo používá bolest na to, aby obrátilo naši pozornost na poraněnou nebo nemocnou část těla, která potřebuje odpočinek nebo ošetření.
Tělo vyprodukuje symptomy v zájmu toho, aby se dokázalo přizpůsobit stresu nebo nákaze a zároveň aby se ochránilo do té doby než se uzdraví. Tato imunitní odpověď není řízená. Nemusíme tělu říct, aby se vyléčilo. Je to automatická reakce, organizmus se rodí s touto moudrostí, zdá se že tělo přesně ví, jak má bojovat proti nemoci, jak se má vyléčit ze zranění, vždyť už to udělalo při několika milionech příležitostí. Tělo se s touto účinnou adaptační schopností ubránilo a přizpůsobilo změnám prostředí a zůstalo naživu do dnešních dnů. A přitom každý organizmus má své omezení.
Přes zářivou dokonalost lidského těla je podobně jako jiné živé organizmy nachýlné k onemocnění. Nevyhraje bitvu proti každé infekci, nebude se úspěšně adaptovat na každý jednotlivý vliv prostředí a nebude schopno účinně odolávat každému novému stresu.
Přesto všechno, že symptomy lidského těla jsou nejlepší známkou jeho úsilí v zájmu toho, aby ochránilo a vyléčilo samo sebe. Proto nemá význam, abycho omezovali tyto přirozené obranné reakce organizmu. Ty terapie, které potlačují symptomy mohou být přechodně úspěšné, ale z pohledu návratu celkového zdraví jsou zcela neúčinné, tyto terapie nejsou z biologického hlediska namístě.
Naše tělo nám prozradí, že jsme se potláčením příznaků doopravdy nevyléčili. Symptomy se mohou vrátit, častokrát jsou vážnější než byly předtím nebo co je ještě horší: nevrátí se, ale namísto nich se objeví jiné symptomy, většinou vážnější postižení organizmu. Poznání moudrosti našeho těla je životně důležité pro každého z nás, jestliže máme zájem na svém vyzdravení. Když moc často nebudeme brát na zřetel tuto moudrost, tak to povede k tomu, že budeme používat neúčinnou nebo jen dočasně účinnou terapii, nebo tyto terapie budou mít více vedlejších účinků než užitku při léčbě.
Porozumnění vedlejším účinkům
Jen zčista lékárnického pohledu neexistují vedlejší účinky léků. Léky mají jenom jednoduše účinky a doopravdy jsme to my, kteří je samozvaně rozdělujeme podle faktů, o kterých si myslíme, že jsou přijatelné od těch, které jsou pro nás nepřijatelné a pojmenujeme je vedlejšími účinky.
Pozastavme se na chvíli a promysleme si, co se vlastně děje, když léčíme tradičním způsobem rýmu svého dítěte. Tělo našeho dítěte podobně jako dospělý reaguje na virus zapříčiňující rýmu tak, že produkuje ve velkém množství buňky bílých krvinek, které vstoupí do boje s virusy. Část buněk bílých krvinek a virusu padne v tomto boji a proto tělo produkuje tekutou látku (hleny) k vypuzení tohoto odumřelého materiálu.
Léky proti rýmě, které jsou k dostání bez předpisu buď zábraňují tvoření hlenu a tak vysušují sliznici nosu nebo stahují oteklé vlásečnice v nosu. Protože je omezena možnost tvorby hlenu, naše dítě bude méně schopno vyloučit odumřelé bílé krvinky a viry. Hleny nebudou tolik řídké, ale začnou houstnout, proto bude hůře smrkat nebo vykášlavat. Můžeme dopředu vidět, že toto potláčení většinou povede k objevení se ještě více obtěžujících příznaků. Namísto výtoku z nosu bude naše dítě často trpět návalovými bolestmi krve do hlavy a jinými vedlejšími účinky této terapie, mysleje na duševní otupělost i ospalost. V některých případech se mohou objevit ještě i halucinace, strachy a poruchy chování.
Tyto příznaky nejsou vedlejšími účinky, ale přirozenou obrannou reakcí těla proti direktivnímu působení léku.
Léky proti rýmě zabraňující pletoře, které stahují vlásečnice v nose, účinkují jenom přechodně. Kež by byly schopné na to, aby zastavily rýmu a vyčistily dýchací cesty, ale jakmile je přestaneme užívat, tak se vrátí všechny symptomy a většinou jsou vážnější než předtím. Rodiče se proto často bojí vysazení těchto léků, kvůli strachu z návratu příznaků. Časem ale přestanou být účinné předchozí dávky léku na zvládnutí symptomů a čím dál bude potřeba větší dávky.
Po vysazení léků se zesilí symptomy - říkají tomu rebound (zpětný úder) účinek a nemůžeme to považovat za vedlejší účinky. Naše tělo se tak snaží vyléčit samo sebe, což by dokázalo s větší účinností, kdybychom přestali s tím, že se pokoušíme potláčit přirozené úsilí organizmu.
Protože jsou symptomy důležitými fakty obrany našeho těla, má význam aplikace jenom takové terapie, která podporuje tuto obranu a neomezuje jí. Homeopatie je jednou z těchto terapií.